Články

   16.3 Antioxidanty

   

   Mnoho sportujících osob se nejen racionálně stravuje, ale využívá i suplementaci
   na doplnění celkového programu pro udržení zdraví, které může prodloužit život. Mezi takové
   suplementy patří především antioxidanty. Antioxidační aktivitu vykazují různé enzymy, AK,
   vitaminy, minerální látky a látky, které chrání tělo před volnými radikály. Ty totiž mohou
   vyvolat zvýšenou nekontrolovatelnou oxidaci (oxidativní stres organismu), a tím poškozovat
   funkce buněk a oslabovat imunitní systém. Mezi zdroje volných radikálů patří pyl, kouření,
   alkohol, uzeniny, stresové situace, následky UV záření, riziko civilizačních chorob, procesy
   spojené se stárnutím apod. Mezi látky s antioxidačními účinky zařazujeme koenzym Q10, extrakt
   z Gingko biloby, vitamin A, E, C, alfa a beta karoten, selen, zinek, glutathion,
   superoxiddismutáza, polyfenoly a další.

   Vzhledem ke kardioskulárním onemocněním může hrát úroveň antioxidantů zásadní preventivní
   roli. Podle jedné hypotézy: LDL cholesterol škodí jen tehdy, když je oxidován, protože pak
   údajně poškozuje cévy. Pokud se tedy v krevním řečišti společně s LDL vyskytují i vitaminy E a
   C, mohou tyto antioxidanty potlačit oxidaci, a tím snížit možnost poškození a nebezpečí vzniku
   kardiovaskulárních onemocnění. Antioxidanty mohou dále omezit tvorbu zhoubných nádorů, protože
   pravděpodobně blokují zhoubné i přirozené procesy oxidace (např. Se hraje roli při ochraně
   před některými druhy rakoviny).

   Dodnes nebyly zjištěny přesné optimální dávky těchto antioxidantů. Navíc se určité studie
   domnívají, že fyzické zatížení pravděpodobně nezvyšuje poškození buněk volnými radikály.
   V důsledku tréninku se totiž několikanásobně zvyšuje aktivita enzymů redukujících množství
   volných radikálů, organismus jej vyrovnává svým přirozeným antioxidačním obranným systémem. I
   toto zvýšení je součástí tréninkové odezvy. Doplňování  je odůvodnitelné v situacích s náhlým
   zvýšením tréninkové zátěže (zvýšení objemu tréninku, pobyt ve vysoké nadmořské výšce nebo
   v horkém prostředí).

              (8,28)

   

   

   16.4 Bikarbonát (hydrogenuhličitan sodný)

   

   Několik studií uvádí, že bikarbonát, neboli jedlá soda, by mohl snižovat pocit únavy nebo
   zvýšit výkonnost při vysoce intenzivní zátěži jako třeba běh na střední tratě. Ta vede
   k vyčerpání během několika minut a přispívá k energetickému metabolismu hlavně anaerobní
   glykolýzy. Ta sice umožňuje rychlejší resyntézu ATP než aerobní metabolismus, ale kapacita
   tohoto systému je omezena a při vysoké míře anaerobní glykolýzy je vyvolání únavy
   nevyhnutelné. Metabolická acidóza, která tuto glykolýzu provází, má na svědomí vznik únavy
   v důsledku inhibice hlavních enzymů, nebo ovlivněním přenosu a vazby vápníku, nebo díky
   přímému účinku na interakci mezi aktinem a myosinem. Bikarbonát způsobí metabolickou alkalózu,
   která odstraňuje ionty vodíku z pracujících svalů, snižuje rychlost poklesu intracelulárního
   pH ve svalech, a tím zamezuje acidóze a zlepšuje vyplavování laktátu z těla. Účinky na výkon
   se v těchto studiích mohou zdát zanedbatelné, ale pro sportovce běžce mají zásadní význam,
   jelikož zlepšení v těchto bězích i o necelou sekundu je velkým úspěchem.

   Existují samozřejmě potenciální problémy spojené s požitím větších dávek jedlé sody. Ne vzácně
   se uvádí zvracení a průjem v důsledku podání i relativně malé dávky, což může zmařit veškerou
   snahu zlepšit sportovní výkon touto metodou, minimálně u sportovců, kteří jsou náchylní
   k zažívacím obtížím. Přesto ale příležitostné užívání bikarbonátu nevede k dlouhodobým
   nežádoucím účinkům.

            (28,46)

   

   

   16.5 Inosin

   

   Inosin patří do skupiny purinů, čímž se společně s pyrimidiny stává základními stavebními
   bloky DNA. Je to tedy látka tělu vlastní, slouží i jako prekurzor pro tvorbu ATP. Byl objeven
   někdy před 150-ti lety a dlouhou dobu byl považován pouze za odpadní látku metabolismu. Jeho
   dřívější využití člověkem patřilo především lékařům, kteří jej využívali
   při léčení srdečních a ledvinových chorob. Tento pohled však změnili v sedmdesátých letech
   našeho století japonští vědci, kteří se začali zabývat otázkou vlivu inosinu na metabolismus
   tuků. Začátkem let osmdesátých ho poprvé začali užívat ruští sportovci. Na západní trh se
   dostal o deset let později a od té doby tvoří vcelku běžnou výbavu suplementačních plánů nejen
   kulturisticky založených jedinců. Inosin však také plní jinou důležitou funkci a to
   ovlivňování metabolismu sacharidů v našem těle. A toto je další důvod jeho využití ve sportu.
   Většina sportovců užívajících tuto látku udává cca po 30-ti minutách od aplikace citelný
   nárůst energie, nezanedbatelný je též vliv na kardiovaskulární systém, kdy inosin zvyšuje
   kapacitu červených krvinek, tzn. zajistí vyšší přísun kyslíku do potřebných tkání, což
   ve výsledku znamená kvalitnější svalovou kontrakci a tedy i kvalitnější trénink. Zda se jedná
   o placebo efekt nebo o skutečné biochemické působení není stále prokázáno.

   Inosinu by se měli vyhýbat lidé trpící dnou, neboť ta vlastně vzniká v důsledku nadměrné
   produkce kyseliny močové, která je jedním z metabolických produktů purinů. Další skupinou
   lidí, kteří by měli na inosin raději zapomenout, jsou osoby trpící ledvinovými problémy. Jinak
   se jedná o absolutně bezpečnou látku.

   Co se týče dávkování, pak se v našem sportu používá cca 800 - 1000mg denně, nejčastěji se
   jedná o 10 mg inosinu na každý kg hmotnosti člověka 30 minut před tréninkem a jeho působení
   trvá něco mezi 2 - 4 hodinami. Při nákupu je ale důležité, aby se jednalo
   o čistou nukleotidovou formu, neboť jiné formy (jako např. inosin-5-monofosfát) jsou méně
   aktivní, i když se na trhu vyskytují také.

            (46,54)

   

   16.6 Karnosin

   

   Karnosin je sloučenina dvou AK (histidin a β-alanin), jedná se tedy o dipeptid. Redukuje
   kyselé prostředí ve svalových buňkách, vznikající při intenzivním cvičení, tím se udržuje
   svalová kontrakce po delší dobu na zvýšené úrovni. Výzkumem se zjistilo, že svaly s vysokým
   obsahem karnosinu vyprodukují z důvodu delší kontrakce větší sílu. Zdá se, že karnosin působí
   i tak, že zabraňuje tvorbě únavových látek vznikajících během silového výkonu.

   Užívá se 1,5 g karnosinu před tréninkem a po tréninku. V dnech bez cvičení se užívá pouze
   jedna dávka na lačný žaludek

            (19,38)

   

   17 Závěr

   

   Ve světě moderního sportu je k podávání nejlepších výkonů potřeba odevzdat se svému cíli
   v mnoha oblastech. Dnes již dávno nestačí spoléhat se na vlastní talent. Stejný význam je mezi
   vrcholovými soupeři v každém sportu přisuzován tvrdému tréninku, kvalitnímu vybavení a vůli
   zvítězit. V této situaci může způsob stravování a suplementace znamenat rozdíl mezi vítězstvím
   a prohrou, mezi podáním nejlepšího osobního výkonu a pouhým dokončením závodu. V praxi využívá
   většina sportovních týmů a významných sportovců služeb sportovních dietologů či odborníků na
   výživu, od kterých žádají rady, jak se stravovat  a čím a v jakém množství suplementovat, aby
   dosáhli optimálních výkonů.

   

   Význam výživy se projeví u sportovců na každé úrovni sportu. Většina sportovců by ale měla
   vědět, že používání tzv. sportovních doplňků je zcela zbytečné, pokud se sportu nevěnují
   vrcholově. Konzumovat tyto látky jen pro dobrý pocit je zbytečné plýtvání penězi. Jejich
   reklama je často velmi nadnesená, neboť jde vždy o velký obchod. Při dodržování vyváženého
   jídelníčku si totiž naše tělo vystačí z toho, co dostane. Mezi doplňky užívané spíše
   k prevenci u sportovců na jakékoli úrovni by se daly zařadit jen takové, které jsou určené
   k výživě a ochraně pohybového aparátu (především klouby, šlachy).

   

   Mezi zahraniční firmy působící na našem trhu patří AXIS LABS, ULTIMATE NUTRITION, SCI FIT,
   MEGA-PRO NUTRITION aj. Ale i české firmy jsou dnes u nás bohatě zastoupeny a nabízí stejně
   kvalitní a širokou škálu výrobků  – za zmínku stojí např. NUTREND, AMINOSTAR, VITALMAX, 4FITNESS,
   AMINOMAX, SIRIX, PROMIL, PENCO a další. Slovenská firma KOMPAVA si na našem trhu své
   spotřebitele získala také.

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   18 Literatura

   

   1) AUGUSTIN, J. Minerálne látky vo výžive a zdraví, Výživa a potraviny,
   Společnost pro výživu: ročník 62, leden únor 2007, s. 21

   

   2) BATES, J. Vitamin analysis. Arin Clin Biochem, 1997, Vol. 34, p. 599-626.

   

   3) BOOZER, C. N. et. al.  An herbal suplement containing ma Juany-guarana for weight loss: a
   radomized, double-blind trial, International Journal of Obesity and Related Metanolic
   Disordes, 2001, Vol. 25, Iss. 3, p. 316-324

   

   4) CABALLERO, B. – ALLEN, L. – PRENTICE, A. Encyklopedia Of Human Nutrition.
   Vol. 1, Oxford: Elsevier Academic Press, 2005. p. 251

   

   5) CABALLERO, B. – ALLEN, L. – PRENTICE, A. Encyklopedia Of Human Nutrition.
   Vol. 2, Oxford: Elsevier Academic Press, 2005. p. 165-166

   

   6) CABALLERO, B. – ALLEN, L. – PRENTICE, A. Encyklopedia Of Human Nutrition.
   Vol. 4, Oxford: Elsevier Academic Press, 2005. p. 168-170

   

   7) CATALDO, C. B. – DE BRUYNE, L. K. – WHITNEY, E. N. Supplements and ergogenic aids athletes
   use. Nutrition and diet therapy. Thomson-Wardsworth, 2003. p. 263

   

   8) CLARKOVÁ, N. Sportovní výživa. Praha: Grada, 2000. 268 s. ISBN 80-247-9047-5

   

   9) COLLIER, J. Kofein, Ironman, 1/2006, s. 58-61

   

   10) DOSTÁL, J. – KAPLAN, P. a kol. Lékařská chemie II. MU v Brně: LF, 2001. 224 s. ISBN
   80-210-2731-2

   

   11) FAULKNER, W. Trace elements in nutrition. Lab Medica Internat, 1997, Vol. 14,
   p. 20-22.

   

   12) FERRARI, R. - MAURO, S. - SHERWOOD, G. L-Carnitine and its role in medicine. London:
   Academia Press, 1992.

   

   13) FRAGAKIS, A. S. The Health Proffessional's Guide To Popular Dietary Supplements.
   American Dietetic Association, 2003. 526 p. ISBN-0-88091-173-5

   

   14) FRAŇKOVÁ, S. – DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha:
   Karolinum, 2003. 258 s. ISBN 80-246-0548-1

   

   15) GREENHAFF, PL. 1995 Creatine and its applacation as an ergogenic aid, International
   Journal of Sport Nutrition, 1995, Vol. 5, p. 100-110

   

   16) HAN, LK. – KIMURA, Y. – OKUDA, H. Reduction in fat storage during chitin-chitosan
   treatment in mice fed a high-fat diet, Int J Obes Relat Metab Didord, 1999, Vol. 2, p.
   174-179

   

   17) HUTCHINSON, J. Není CLA jako CLA, Muscle and fitness, ročník XIV, č. 165, 9/2004, s. 23

   

   18) JACKSON, D. Mozek a suplementy, Muscle and fitness, ročník XVI, č. 183, 3/2006,
   s. 48-49

   

   19) JACKSON, D. – STOPPANI, J. 7 suplementů na rychlou sílu, Muscle and fitness,
   ročník XVI, č. 184, 4/2006, s. 44

   

   20) KALAČ, P. Funkční potraviny kroky ke zdraví.  České Budějovice: Dona, 2003. 132 s.
   ISBN 80-7322-029-6.

   

   21) KOMPAS. Kalorie a tuky. Praha: Ikar, 2000. 80 s. ISBN 80-7202-599-6

   

   22) LEDVINA, M. – STOKLASOVÁ, A. – CERMAN, J. Biochemie pro studující medicíny(I.,II.). Praha:
   Karolinum, 2004. 562 s. ISBN 80-246-0851-0

   

   23) LUKÁŠ, R. Co skrývá zkratka HMB?, Ironman, 1/2006, s. 66-69

   

   24) LUKÁŠ, R. Glutamin, Ironman, 5/2005, s. 62-64

   

   25) LUKÁŠ, R. Tribulus terrestris, Ironman, 2/2006, s. 40-43

   

   26) MACH, I. Doplňky stravy na našem trhu. Praha: Svoboda servis, 2006.

   

   27) MAUGHAN, R. J. Creatine supplementation and exercise performance. International Journal of
   Sport Nutrition, 1995, Vol. 5, p. 94-101

   

   28) MAUGHAN, R. J. – BURKE, L. M. Výživa ve sportu. Praha: Galén, 2006. 312 s.
   ISBN 80-7262-318-4

   

   29) MÜLLEROVÁ, D. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech.
   Praha: Triton, 2003. 102 s. ISBN 80-7254-421-7

   

   30) NIX, S. William's Basic Nutrition Dieth Therapy.  Elsevier Mosby, 2005. p. 296-299

   

   31) RACEK, J. a kol. Klinická biochemie. Praha: Galén, 2006. s. 79-80

   

   32) RAHBAR, A. R.  Effect of L-carnitin on plasma glycemic and lipidemic profile in patients
   with type II diabetes mellitus, European Journal of Clinical Nutrition, 2005, Vol. 59,
   p. 592-596

   

   33) RISERUS, U. et. al. Conjugated linolei acid (CLA) reduced abdominal adipose tissue in
   obese middleaged men with sings of the metabolit syndrome: a randomized controlled trial.
   International Journal of Obesity and Related Metabolit Disordes, 2001, Vol. 25, Iss. 8,
   p. 1129-1135

   

   34) ROKYTA, R. Fyziologie. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 364 s. ISBN 80-85866-45-5

   

   35) ROUFS, J. Jak působí L-arginin?, Muscle and fitness, ročník XIV, č. 163, 7/2004, s. 33

   

   36) SHUGARMAN, A. E. Syrovátkové proteiny můžou být trojího druhu: hydrolyzáty, izoláty a
   koncentráty, Muscle and fitness, ročník XIV, č. 164, 8/2004, s. 51

   37) SIZER, F. – WHITNEY, E. What do sports drinks have to offer? Nutrition concepts and
   controversies. Thomson-Wardsworth, 2003. p. 378

   

   38) STOPPANI, J. Nový kreatin, Muscle and fitness, ročník XVII, č. 196, 4/2007, s. 66-69

   

   39) STOPPANI, J. Syrovátkový protein, Muscle and fitness, ročník XVI, č. 191, 11/2006,
   s. 17-19

   

   40) STOPPANI, J. Turboboostery, Muscle and fitness, ročník XVI, č. 189, 9/2006, s. 40-41

   

   41) STOPPANI, J. Zaměřeno na kreatin, Muscle and fitness, ročník XIV, č. 165, 9/2004,
   s. 53-55

   

   42) Svět kulturistiky, Carniform, ročník XVI, č. 92, 5/2005, s. 33

   

   43) TUREK, B. Výživový stav populace a nutriční rizika. Praha: Státní zdravotní ústav, 2004.
   s. 11-15. ISBN 80-7071-243-0

   

   44) VELÍŠEK, J. Chemie potravin 1. Tábor: Ossis, 2002. 332 s. ISBN 80-86659-00-3

   

   45) VELÍŠEK, J. Chemie potravin 2. Tábor: Ossis, 2002. 304 s. ISBN 80-86659-01-1

   

   46) WILDMAN, R. E. C. – MILLER, B. S. Sports and fitness nutrition.
   Thomson-Wardsworth, 2004. p. 341-351

   

   

   47)  (staženo 21.12.2006)

   

   48) < http://www.aminomax.cz/> Taurin, pyruvát vápenatý, Arginin. (staženo 21.12.2006)

   

   49)  (21.12.2006)

   

   50) 

www.4fitness.cz