Úspěchy Jakuba Milého na soutěžích v Evropě.. pokračování

 

Karlovy Vary

O dva týdny později se konala další mezinárodní soutěž, tentokrát v ČR v Karlových Varech. Tradičně již v Hotelu Thermal. Toto místo ve mě vyvolává určitou nostalgii a je to taková srdcovka, jelikož jsem zde v roce 2006 poprvé stoupl na soutěžní podium. Měla to také být moje vrcholná soutěž a také top forma a proto jsem do toho vkládal hodně nadějí a očekávání. Jelikož jsem měl dva týdny na doladění formy, rozhodl jsem se, že vyzkouším úplně novou formu superkompenzace o týden dříve, abych neudělal nějakou zásadní chybu. Co ale čert nechtěl, celý efekt se o týden dříve podařil, ale ten další na soutěži už nikoliv. Forma pro mě byla tedy velkým osobním zklamáním a i když jsem opět získal 3. místo z 5-ti účastníků, odjížděl jsem z této soutěže z pocitem osobního zklamání. V neděli mě následně přepadla silná migréna a celé odpoledne jsem trávil s hlavou v záchodové míse. Během tohoto dne jsem ale stále přemýšlel nad tím, zda to je opravdu konec ? Takhle ukončím celou přípravu ? Bez pocitu spokojenosti a zadostiučinění ? Řekl jsem si, že to tak nenechám a udělám vše proto,abych byl sám se sebou spokojený a tak jsem zavolal Tomáši Procházkovi a poprosil ho zda bych se mohl zaregistrovat na soutěž v Maďarské Tatabányi.

Maďarsko

 

V pondělí jsem vstal celý oteklý asi z migrény z předešlého dne a dal jsem se do práce. Váha ukazovala téměř 79 kg. Tentokrát jsem dal do tréninku opravdu vše a dle potřeby také upravil způsob superkompenzace z minulého týdne. Již ve čtvrtek, kdy jsem měl poslední trénink jsem vážil 76kg a viděl, že forma graduje jako nikdy předtím. Sice jsem trošku padal na objemech, ale byl jsem spokojený. V pátek jsem po cestě na dálnici již věděl, že vše opravdu klaplo. V páteční večer jsme se ještě šli toulat po blízkém parku a také zkontrolovat formu. Soutěže v Tatabanyi patří k vyhlášeným a ani tentokrát to nebylo jiné. Šatny byly opět malé, ale opět byl k dispozici venkovní prostor za pódiem, kde také probíhal nástřik barvy. V mojí kategorii bylo 12 závodníků včetně mě a jen já a Jindra Nesrsta jsme byly z ČR, všichni ostatní byly zástupci Maďarska. Sice jsem tentokrát pomýšlel na vyšší umístění, ale skončilo to pro mě opět 3. místem. Nicméně jsem mohl říci, že jsem udělal pěkný kus práce a byl jsem se svojí formou nadmíru spokojený. Po soutěži jsem se neskutečně napral místním dezertem, který si zde vždy kupuji. Je to úžasná... hromada něčeho, nedá se to popsat, ale je to prostě úžasné :) Následoval raut a opět návštěva McDonalds. Druhý den ráno jsme odjížděli s mojí Martinkou zpět do ČR se skvělým pocitem. Jednak to byla poslední soutěž a mohl jsem si trošku vydechnout a jednak jsem si sám dokázal, že nepatřím do starého železa.

Tuto sezónu jsem tedy poprvé získal svoje první místo a také jsem poprvé absolvoval 4 soutěže + 1 superkompenzaci nanečisto, aniž by to tělo nějak poznamenalo. Získal jsem tak spousty nových zkušeností a poznal tak i více svoje tělo.

 

Tímto bych rád poděkoval svojí ženě Martince za to, že při mě celou dobu stála a i když to pro ní muselo být už opravdu těžké, tak svolila k tomu, abychom absolvovali i soutěž v Maďarsku. Nemohl bych nikdy dokázat tohle všechno bez její pomoci a za to jí patří můj obdiv. Dále bych také rád poděkoval firmě 4fitness.cz a konkrétně panu Deglovi za podporu a možnost navázat spolupráci v tomto roce. Samozřejmě také za skvělé doplňky stravy na které nedám dopustit již od roku 2006

 

Facebook a Instagram