Jak Martin Mráz buduje naturální formu
Naturální kulturistika není sprint. Je to dlouhodobý proces, ve kterém rozhodují roky konzistence, disciplína, regenerace a schopnost vydržet i ve chvíli, kdy progres nejde vidět ze dne na den.
Máte dotaz? Zavolejte nám.
05:29:12
| Páteční sleva 150 Kč až 500 Kč | >> Zjisti slevový kód <<
Mrkni na suplementy v akci >> Až 55 % dolů <<
Nyní doprava ZDARMA nad 800 Kč
Všichni víme, co jsou to bílkoviny. Nicméně jejich dělení už je horší. Bílkoviny neboli proteiny můžeme dělit na 2 základní kategorie, tedy živočišné bílkoviny a rostlinné bílkoviny. Oba druhy mají své výhody a nevýhody, ovšem obecně vzato jsou pro nás živočišné bílkoviny lepší, a to zejména protože jsou hodnotnější. Některé rostlinné bílkoviny, se sle pro změnu lépe vstřebávají. Věděli jste, že existují také plnohodnotné a neplnohodnotné bílkoviny?
Bílkoviny najdeme v běžné stravě jak v mase, tak samozřejmě i v rostlinách. Lékaři, výživový specialisté, ale i trenéři se shodují, že pro lidský organismus je daleko lepší volbou právě živočišná bílkovina. Jednak je naše ústrojí lépe uzpůsobeno jejich trávení, ale zároveň jich nepotřebujeme tolik. V rostlinách se bohužel tolik proteinů jako v mase nenachází. Nicméně stále jsou rostlinné proteiny vhodnou alternativou například pro vegany, a to konkrétně vegan protein.
Naopak rostlinné bílkoviny mají většinou nedostatek těchto důležitých a prospěšných aminokyselin. Proto je také označujeme za neplnohodnotné proteiny. Nicméně v posledních letech se u rostlinných proteinů hodně pracuje se sójou, která podle některých vědců může konkurovat živočišným proteinům z pohledu obsahu aminokyselin. Sójový protein tak můžeme doporučit všem, kteří nechtějí nebo nemohou užívat živočišné proteiny.
Bílkoviny plní řadu zásadních funkcí, které ovlivňují fungování celého těla. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější.
Nejlepší protein na růst svalů
Bílkoviny jsou zásadní pro tvorbu a obnovu všech buněk a tkání v těle. Z normálních okolností, a při dostatečném příjmu bílkovin, je zdravé tělo schopno pokrýt veškeré nároky organismu na tyto stavební funkce. Problém může nastat při zvýšených nárocích — například během těhotenství, nemoci, rekonvalescenci nebo intenzivní pohybové aktivitě (Philips et al., 2011).
Další podstatnou funkcí bílkovin je jejich účast v biochemických reakcích. Jako součást enzymů se podílí na trávení, výrobě energie, srážení krve či kontrakci svalů (Cuesta et al., 2015). Proteiny a polypeptidy jsou také součástí většiny hormonů, které zajišťují komunikaci mezi buňkami, tkáněmi a orgány. Příkladem může být inzulin, glukagon, růstový nebo antidiuretický hormon (Cooper, 2000).
Bílkoviny se rovněž podílí na zajištění obranyschopnosti našeho těla a tvorbě imunitní odpovědi. Jsou součástí imunoglobulinů a tvoří protilátky, které pomáhají našemu tělu v boji s infekcí, bakteriemi a viry (Peng, 2007).
A nakonec to, co nás zajímá asi nejvíce, a sice nutriční funkce. Bílkoviny stejně jako sacharidy a tuky obsahují energii — konkrétně 17 Kj/g. Jako zdroj energie je však tělo využívá opravdu jenom v krajním případě, protože je pro něj mnohem výhodnější využívat energii ze sacharidů či tuků. K tomuto jevu dochází pouze během velmi intenzivního cvičení či půstu (Berg et al. 2002).
Bílkoviny jsou tvořeny dlouhými řetězci aminokyselin. Existuje celkem 20 aminokyselin, z nichž 8 je esenciálních. Právě skladba bílkovin určuje využitelnost určité potraviny — tzv. biologickou hodnotu.
Živočišné bílkoviny jsou považovány za plnohodnotné, protože obsahují kompletní spektrum aminokyselin. Rostlinné bílkoviny v tomto ohledu poněkud zaostávají. Pokud tedy nekonzumujete maso, je potřeba ještě více dbát na správné kombinace potravin v jídelníčku.
Kolik bílkovin tedy konzumovat? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Všeobecná doporučení se pohybují v hodnotách 0,8—1,2 g na kilogram hmotnosti. Je zřejmé, že jiné nároky bude mít žena středního věku se sedavým zaměstnáním, a jiné aktivní zedník, který se ve volném čase několikrát týdně věnuje kulturistice nebo jízdě na kole.
Ať však mluvíme trochu jasněji, pojďme se i v rámci sportovní výživy podívat na nějaká konkrétní čísla. Množství bílkovin v jídelníčku by se mělo odvíjet od typu sportu a také vašich cílů. Doporučená dávka pro vytrvalostní sportovce je zhruba od 1,2–1,4 g, pro silově vytrvalostní sportovce 1,6–1,8 g a pro silově rychlostní sportovce 2,2–2,5 g (vše na kilogram hmotnosti).
Pamatujte však na to, že ideální je vždy poznat nároky svého těla, zkoušet různá množství, a především se zaměřit na konzumaci kvalitních potravin bohatých na bílkoviny.
Na úvod dobré říct, že bílkoviny by měly být rozloženy ideálně do všech jídel během dne. Mnohé studie totiž prokázaly, že tělo je najednou schopno využít pouze 30 g bílkovin. Na rozdíl od sacharidů a tuků také není možné bílkoviny tzv. skladovat do zásoby. Právě proto je nutný jejich kontinuální příjem během celého dne.
Jaké zdroje rozhodně zařadit do jídelníčku?

Existuje mnoho různých zdrojů živočišných bílkovin. My jsme se zaměřili na ty, které obsahují nejvyšší podíl proteinů v poměru k ostatním živinám. Doporučujeme kromě suplementů zařadit také potraviny bohaté na proteiny jako vyváženou stravu.
| Zdroj proteinů | Potravina |
| Červené maso | Hovězí, vepřové, jehněčí, telecí |
| Drůbeží maso | Kuře, krůta, kachna, husa |
| Ryby a mořské plody | Losos, tuňák, krevety, krab |
| Mléčné výrobky | Mléko, sýr, jogurt |
| Vejce | Vejce připravené na různé způsoby |
Zařadit do jídelníčku rostlinné bílkoviny může být výhodné. Jednak je potom jídelníček výrazně pestřejší a vyváženější, ale zároveň zdravější. Nadměrná konzumace masa a živočišných bílkovin zatěžuje náš trávicí trakt a zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva.
| Zdroj proteinů | Potravina |
| Luštěniny | Fazole, hrách, čočka |
| Ořechy a semena | Vlašské ořechy, kešu, mandle, chia |
| Obiloviny | Quinoa, amarant |
| Sója | Tofu, tempeh |
| Zelenina | Brokolice, špenát, klíčky |
Jak jsme již uváděli, sportovci patří ke skupině, která má vyšší nároky na příjem bílkovin. Z tohoto důvodu může být mnohdy obtížné adekvátní množství pokrýt pouze z potravinových zdrojů.
Skvělým řešením jsou proto kvalitní doplňky stravy. Oblíbenou stálicí jsou syrovátkové proteiny, pro všechny zase vegany a vegetariány představují ideální řešení rostlinné proteiny v podobě hrachového, konopného či rýžového proteinu. Velmi oblíbené jsou také tzv. noční proteiny s vysokým obsahem kaseinu, které mají anabolický efekt a podporují růst svalů a regeneraci během spánku. Možnost, jak snadno a rychle dodat bílkoviny představují také hotová proteinová jídla, která skvěle chutnají a zároveň zasytí.

Bílkoviny nám nemusí pomáhat pouze vybudovat si a udržet svalovou hmotu. Naopak, bílkoviny pomáhají také hubnout. Mnoho různých diet je postaveno na zvýšeném příjmu bílkovin, například proteinová dieta nebo keto dieta. Podívejte se, jaký přínos mají proteiny na hubnutí.
Co si z článku odnést?
Nejlepší protein na růst svalů
PHILLIPS, Stuart M. a Luc J.C. VAN LOON. Dietary protein for athletes: From requirements to optimum adaptation. Journal of Sports Sciences [online]. 2011, 29(sup1), S29-S38 [cit. 2021-02-25]. ISSN 0264-0414. Dostupné z: doi:10.1080/02640414.2011.619204
MARTÍNEZ CUESTA, Sergio, Syed Asad RAHMAN, Nicholas FURNHAM a Janet M. THORNTON. The Classification and Evolution of Enzyme Function. Biophysical Journal [online]. 2015, 109(6), 1082-1086 [cit. 2021-02-25]. ISSN 00063495. Dostupné z: doi:10.1016/j.bpj.2015.04.020
Cooper GM. The Cell: A Molecular Approach. 2nd edition. Sunderland (MA): Sinauer Associates; 2000. Signaling Molecules and Their Receptors. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK9924/
Berg JM, Tymoczko JL, Stryer L. Biochemistry. 5th edition. New York: W H Freeman; 2002. Section 30.3, Food Intake and Starvation Induce Metabolic Changes. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK22414/