Máte dotaz? Zavolejte nám.

+420 770 110 650 Po – Pá: 8 – 15 hod
Košík
Váš košík je prázdný
Zavolejte nám.
Máte dotaz? Zavolejte nám.
+420 770 110 650 Po – Pá: 8 – 15 hod

5. část o antioxidantech vitaminu C, B, A, D, E, K

8 Přehled doplňků stravy a požadavky na jejich složení

 

Zde uvádím jen některé doplňky stravy jako stručný přehled. Ve skupině minerálních látek, některých rostlin a dalších doplňků jich existuje samozřejmě mnohem více.

 

8.1 Vitaminy

Důležité vitamíny a minerály

Vitaminy jsou biologicky aktivní látky, které musí lidský organismus přijímat ve stravě, jelikož je není schopen sám syntetizovat. Působí jako prekursory biokatalyzátorů (kofaktory enzymů a hormonů) nebo jako antioxidanty. Pro každý vitamin existuje optimální denní dávka, při nižším příjmu vitaminu se po čase může vytvořit hypovitaminóza, u některých vitaminů se může při nadměrném příjmu naopak vytvořit hypervitaminóza. Vitaminy jsou velice heterogenní (zcela odlišné chemické struktury i biochemické funkce, i většinou odlišné zdroje), proto se do skupin dělí dle své rozpustnosti. Mezi vitaminy rozpustné v tucích patří vitamin A, D, E a K, vitaminy rozpustné ve vodě jsou vitaminy skupiny B, biotin a vitamin C (32,40). Jde o velmi důležité vitamíny při cvičení.

Vitaminy, které se označují jako doplňky stravy, lze použít jen v určité formě (44).

Vitaminy jsou klíčové pro zdraví. Vitamin A podporuje zrak, D reguluje vápník, E je antioxidant a C posiluje imunitu a tvorbu kolagenu.

8.1.1 Vitamin A (DDD – 800 µg)

Vitamin A, jinak nazývaný také retinol, je potřebný pro funkce a růst buněk, významně se účastní procesu vidění, má antioxidační účinky. Je to jeden z vitaminů, kterým se lze předávkovat především při chybném užívání koncentrovaných vitaminových preparátů, proto je jeho příjem nutno sledovat, zvláště pak v těhotenství (10,32).

Retinol se vykytuje pouze v živočišných potravinách jako játra, žloutek či mléko. Jeho provitaminy (karotenoidy, betakaroten, lykopen) získáváme z potravin rostlinného původu, především v červené a žluté zelenině a v ovoci (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě retinolu, retinyl-acetátu, retinyl-palmitátu a β-karotenu (44).

 

Obohacování chleba vitaminem A může snížit mortalitu dětí o 23-34% a mortalitu těhotných a kojících žen o 40% u populace chudých rodin v mnoha zemích (nedostatek vitaminu A přispívá také k nedostatku železa). Mlynáři a pekaři uvádějí, že ztráty vitaminu A, ke kterým při obohacování mouky dochází, jsou zanedbatelné ve srovnání s výsledkem,  který obohacování přináší. Upečený obohacený chléb obsahuje 99% vitaminu A ještě po třech dnech skladování při teplotě 22˚C (4).  

8.1.2 Vitamin D (DDD – 5 µg)

Vitamin D, jinak také nazývaný kalciferol, působí  na hospodaření organismu s vápníkem, fosforem a na stav kostí. Důležité jsou jeho dvě formy, vitamin D2 (ergokalciferol) rostlinného původu a vitamin D3 (cholekalciferol) živočišného původu. Prvkem pro jeho aktivaci je působení UV paprsků, v létě probíhá syntéza ve větším měřítku než v zimě. Hypovitaminóza se projevuje v dětství jako křivice, v dospělosti jako osteomalacie (u žen po menopauze je dnes hojná osteoporóza) (10,32).

Kalciferol se nachází v rybím tuku, játrech, mořských rybách, žloutku a másle, také
ve fortifikovaných výrobkách jako mléko a margaríny (31).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě cholekalciferolu a ergokalciferolu (44).

Omega 3

 

Ve Švýcarsku dospěli v květnu roku 2003 k rozhodnutí, že hodnota 125 μg vitaminu D denně bude mít příznivý vliv na zdraví seniorů bydlících v domově důchodců s nedostatkem slunečního záření a trpících osteomalácií.. Této hodnoty se dosáhlo díky obohacování chleba vitaminem D, což se prokázalo jako účinné, hustota kostí u seniorů vzrostla a také hladina vitaminu v séru se zvýšila (29).

8.1.3 Vitamin E (DDD – 10 mg)

Vitamin E neboli tokoferol patří mezi hlavní přírodní antioxidanty a vykazuje protektivní působení v biologických membránách, je přítomen ve všech tkáních. Regenerace probíhá vitaminem C, kyselinou močovou nebo glutathionem. Při hypovitaminóze se zkracuje doba přežívání erytrocytů, vzniká anémie, dále dochází k poruchám reprodukce, neurologickým poruchám či svalové dystrofii. Jeho příjem závisí na obsahu polynenasycených MK v potravě – jejich zvýšený příjem vyžaduje vyšší přívod vitaminu E (10,31).

Tokoferol se vyskytuje v rostlinných olejích, obilných klíčkách, ořechách a semenech, ve vnitřnostech, vejcích a mléce a v tmavě zelené listové zelenině (31).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě D-α-tokoferolu, DL-α-tokoferolu, D-α-tokoferyl-acetátu, DL-α-tokoferyl-acetátu a D-α-tokoferyl-sukcinátu (44).

8.1.4 Vitamin K (DDD – 1 µg na 1 kg tělesné hmotnosti)

Vitamin K ovlivňuje srážení krve, tvoří hemokoagulační faktory, dále je zodpovědný
za syntézu bílkovin plazmy, je potřebný ke kalcifikaci kostí a na oxidativní fosforylace (10,31).

Vitamin K je produkován mikroflórou střeva, jinak se vykytuje v listové zelenině, obilovinách, ovoci, dále pak v játrech, mase a vejcích (31).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě fylochinonu (fytomenadionu) (44).

8.1.5 Vitamin B1 – thiamin (DDD – 1,4 mg)

Thiamin je považován za kritický vitamin, jehož příjem je často nedostatečný. Je to způsobeno nízkým příjmem celozrnných potravin a preferencí bílého chleba – jeho obsah v moukách totiž závisí na stupni vymletí. Thiamin je koenzymem v reakcích energetického metabolismu a ovlivňuje uvolňování energie ze substrátů. Při akutním nedostatku se může vyskytnout nemoc beri-beri, která se projevuje poruchami nervového a kardiovaskulárního systému (10,31).

Thiamin se vyskytuje například v mase, vnitřnostech, kvasnicích či tmavé mouce, v luštěninách a bramborách (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě thiamin-hydrochloridu a thiamin-mononitrátu (44).

8.1.6 Vitamin B2 – riboflavin (DDD – 1,6 mg) 

Riboflavin má funkci v energetickém metabolismu a úlohu v metabolismu bílkovin. Stupeň vymletí mouky ovlivňuje jeho obsah stejně jako u thiaminu. Zvýšit jeho příjem se doporučuje u infekčních onemocnění, chirurgických zákroků, polytraumat, abúzu alkoholu
a vysokého příjmu tuků (10).

Riboflavin se vykytuje ve stejných zdrojích jako thiamin, ale navíc je ve vyšším množství obsažen v mléce a listové zelenině (32).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě riboflavinu a riboflavin-5-fosfátu (sodná sůl) (44).

8.1.7 Niacin – vitamin B3 (DDD – 18 mg) 

Niacin se účastní pochodů v dýchacím řetězci a dalších oxido-redukčních reakcích. Jeho deficit není příliš běžný, v organismu se tvoří z aminokyseliny tryptofanu, s jeho nedostatkem se setkáváme jen u osob s extrémními stravovacími odchylkami jako jsou populace odkázané na kukuřici a kukuřičné výrobky coby hlavní zdroj výživy (tryptofan je v kukuřici limitující aminokyselinou). U takových populací vzniká nemoc zvaná pelagra, projevující se průjmem, demencí a dermatitidou (10).

Niacin se nachází v kvasnicích, tmavé mouce, luštěninách, rýži, těstovinách, také v mase, játrech a v tuňácích (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě kyseliny nikotinové a nikotinamidu (44).

8.1.8 Kyselina pantotenová – vitamin B5 (DDD – 6 mg)

Porada s lékařem o stravování

Přívod kyseliny pantotenové je smíšenou stravou pravděpodobně pokryt. Je součástí koenzymu A, který je ústřední látkou metabolismu. Má vliv na růst a regeneraci, obranu proti infekci, hojení a epitelizaci, působí proti stresu (10,31).

Kyselina pantotenová se vyskytuje v mase, mléce, žloutku a v potravinách rostlinného původu jako ovoce, zelenina a semena (31).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě D-pantothenanu vápenatého,
D-pantothenanu sodného a dexpanthenolu (44).

8.1.9 Vitamin B6 – pyridoxin (DDD – 2 mg)

Pyridoxin působí jak koenzym v metabolismu aminokyselin, ovlivňuje nervové funkce, imunitní systém a syntézu hemoglobinu. Zvýšený příjem se doporučuje těhotným a kojícím ženám, adolescentům, starším osobám a kuřákům (10).

Výskyt pyridoxinu je stejný jako u předchozích vitaminů skupiny B.

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě pyridoxin-hydrochloridu a pyridoxin-5-fostátu (44).

 

Obsah vitaminu B v tabletách B-komplexu: B1 2 mg

                                                              B2 2 mg

                                                              B3 20 mg

                                                              B5 3 mg

                                                              B6 1 mg (10)

8.1.10 Kyselina listová – vitamin B9 (DDD – 200 µg)

Výzkum v laboratořích

Deficit kyseliny listové může být poměrně častý, jelikož ve smíšené stravě je jí poměrně málo, při vaření a působení světla dochází ke ztrátám. Podílí se na biosyntéze DNA, regeneruje dělící se buňky. Nedostatek může vést nepřímo k nádorovému bujení a také k hyperhomocysteinemii, která je považována za nezávislý rizikový faktor kardiovaskulárních nemocí. Zásoba v těle je asi na 100 dní. Nedostatek působí krevní poruchy a poruchy sliznic
a u těhotných žen může vést ke vzniku poruch vývoje plodu (10,31).

Dobrými zdroji kyseliny listové jsou játra, obilné klíčky, listová zelenina a květák (32).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě kyseliny pteroylmonoglutamové
a kalcium-L-methylfolátu (44).

8.1.11 Vitamin B12 – kobalamin (DDD – 1 µg) 

Kobalamin se nachází pouze v potravinách živočišného původu, z toho také plyne jeho nedostatek ve stravě vegetariánů a veganů. Vstřebává se v ileu jedině tehdy, pokud byl vytvořen komplex z vitaminu a vnitřního faktoru tvořeného v buňkách žaludeční sliznice. Vitamin B12 tvoří zásobu v játrech, příznaky nedostatku se mohou projevit až po několika letech. Jeho úkol v organismu je při syntéze hemu, aminokyselin, nukleových kyselin, účastní se metabolismu MK (10,31).

Kobalamin najdeme především v játrech, mase, mléce, vejcích a ústřicích (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě kyanokobalaminu a hydroxykobalaminu (44).

8.1.12 Biotin (DDD – 0,15 mg)

Nedostatek biotinu neboli vitaminu H nebyl zjištěn při konzumaci běžné smíšené stravy. Biotin je koenzymem karboxylačních reakcí, při kterých přenáší skupiny CO2 (10).

Mezi zdroje biotinu patří játra, ledviny, kvasnice, některé luštěniny a zelenina (32).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě D-biotinu (44).

8.1.13 Vitamin C (DDD – 60 mg)

I pro imunitu - vitamín C

Vitamin C je snad nejznámějším vitaminem. Opice, člověk a morče ztratili schopnost jej syntetizovat, proto ho musí přijímat v potravě. Dlouhodobý nedostatek vitamínu C způsobuje u dospělých kurděje s poruchami pojivových tkání a nehojením ran. Má významnou antioxidační aktivitu, čímž chrání před aterogenesí a onkogenesí. Je rovněž kofaktorem enzymu, který se účastní reakce vzniku kolagenu, který zajišťuje funkci vazivové tkáně. Při hypovitaminóze vzniká únava a snižuje se odolnost k infekcím (10,31).

Vitamin C se nachází v čerstvém ovoci (především černý rybíz, citrusy, jahody)
a zelenině (paprika) (1).

Pro výrobu doplňků stravy se používá ve formě kyseliny L-askorbové, L-askorbanu vápenatého, L-askorbanu draselného, L-askorbanu sodného a L-askorbyl-6-palmitátu (44).


Další články o fitness